Bojovníci povstání

Koncem 2. světové války hrozilo naší zemi zničení. Zatímco Američané začali osvobozovat západní Čechy a Rudá armáda dobývala na severu Berlín a na východě Moravu, nacisté se rozhodli klást ve zbytku protektorátu tuhý odpor. Rozsáhlé povstání na mnoha místech Čech ale Němce natolik paralyzovalo, že jim nakonec nezbylo nic jiného než dezorganizovaně utíkat na západ. Čeští vlastenci nás tak uchránili před osudem mnoha evropských zemí, kudy prošla fronta a kde zůstala rozstřílená a vypálená města i s historickými centry a statisíce a milióny mrtvých vojáků i civilistů. 

Německé ozbrojené síly
Velitel skupiny německých armád Mitte, maršál Ferdinand Schörner, předpokládal, že bude klást odpor Rudé armádě nejméně do 20. května 1945 a stáhne se pak bojem na osu Vltava - Labe. Podobný časový plán mělo i sovětské velení při plánování Pražské operace. Ještě v dubnu chtěli Němci využít k bojům na zdrženou hlavně část Prahy na pravém břehu Vltavy. Opěrné body měly být ve Strašnicích, na Vinohradech, na Vyšehradě a v dalších čtvrtích. Nejhorší zkáza by potkala Malou Stranu a Pražský hrad, protože hlavní opevnění mělo být na levém břehu Vltavy, kde měla Rudá armáda po přechodu řeky uvíznout v bojích ve spleti malých uliček. Němci chtěli zničit mosty přes Vltavu, ale i Týnský chrám, Prašnou bránu, Staroměstskou radnici a další historické budovy a pak ustoupit volným prostorem na západ.

Zjednodušený nákres přeměny Prahy v pevnostní město, který Němci pod číslem 200/45 g.Kdos vypracovali v dubnu 1945

Německý plán počítal s přesunem silných jednotek do Prahy. V české kotlině se soustředilo kolem miliónu německých vojáků a jen v samotném hlavním městě byly desetitisíce příslušníků Wehrmachtu, Waffen-SS, Luftwaffe a pomocných vojenských složek. Němci drželi hlavně kasárna, letiště na Ruzyni a ve Kbelích a rozhodující strategická místa. Velkou roli hrál i Volkssturmbatalion 305 složený z německých civilistů, jehož členové měli mnoho zbraní i ve svých bytech. 

Přípravy k povstání

Několik generálů bývalé československé armády hned po okupaci založilo ilegální organizaci, kterou v červenci 1939 nazvali Obrana národa. Její velení prakticky kopírovalo velitelskou strukturu bývalé čs. armády. Gestapo Obranu národa několikrát téměř rozbilo, když postupně zatklo a popravilo mnoho jejích členů. Jednoho ze zakládajících velitelů, generála Josefa Bílého, dal zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich popravit hned po svém příchodu do Prahy v září 1941. Po sériích zatýkání se v říjnu 1944 ujal velení Obrany národa generál František Slunečko. Koncem dubna 1945 vytvořil velitelství Alex.

 

26. dubna 1945 byla sovětská 6. gardová tanková armáda vyzbrojenná americkými tanky M2A1 Sherman s moderními 76,2mm kanóny teprve v ulicích Brna. Jednotky Rudé armády, které postupovaly z východu, už do Pražského povstání nestačily zasáhnout.

Velitelství Alex si podřídilo uniformované protektorátní sbory: policii, četnictvo, vládní vojsko, protivzdušnou ochranu Luftschutz a zpravodajskou skupinu spolupracující se skupinou bývalých legionářů generála Karla Kutlvašra. Mělo pravomoc nad vojensky podchycenými povstaleckými jednotkami mimo Prahu a nad velitelstvím s krycím názvem Bartoš, které velelo obvodu Velké Prahy. Velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici mělo k dispozici šest praporů Luftschutzu, 4026 uniformovaných policistů ze všech revírů, 425 zaměstnanců elektrických podniků, 400 četníků, 385 příslušníků vládního vojska a na 200 příslušníků bývalé finanční stráže. 

Na povstání v Praze se připravoval i český civilní odboj. Z iniciativy moravské odbojové organizace Rada tří, ilegální ústřední rady odborů a čtvrtého ilegálního vedení KSČ vznikla jako hlavní orgán Česká národní rada. V čele její vojenské komise stanul parašutista z Británie kapitán Jaromír Nechanský.

Situace začátkem května 1945

Léta potlačovaná nenávist k nacismu dostala konečně průchod a lidé na celém území protektorátu začali spontánně přemalovávat a odstraňovat německé nápisy a symboly. České banky přestaly měnit říšské marky na koruny a pražští obchodníci a průvodčí v tramvajích odmítali marky přijímat. Dopoledne 5. května v centru Prahy na Můstku a náměstí Republiky stovky obyvatel bouřlivě pozdravovaly četnický pohotovostní oddíl, který bojkotoval protipartyzánskou akci. Z oken obchodních domů vyhazovaly prodavačky trikolóry v národních barvách. V davu se šířily fámy o přítomnosti americké armády v Berouně a v Ruzyni, o zajetí zastupujícího říšského protektora K. H. Franka a o údajné sebevraždě kolaborantského ministra E. Moravce. V nervózní atmosféře docházelo k prvním potyčkám s německými vojáky a policisty.

Rozsah Českého povstání k večeru 5. května 1945

5. května se K. H. Frank pokusil kontaktovat Spojence ve snaze dojednat separátní kapitulaci. Německou delegaci ale zajali povstalci. V rukou vlastenců skončil i předseda protektorátní vlády Bienert, který se pokoušel převzít moc z Frankových rukou. Mnohé německé posádky v Praze padly 5. května do rukou povstalců. Němci kontrolovali souvislé území pouze okolo silně obsazených objektů velitelství generála Rudolfa Toussainta v Dejvicích, u Černínského paláce, Pražského hradu a dále Malou Stranu i protiletadlovou baterii na Letné s malým předmostím u budovy právnické fakulty u Vltavy.

V bojích o Český rozhlas začíná Pražské povstání

V protinacistických náladách působí jako roznětka, když čeští hlasatelé začínají 5. května ráno vysílat jen česky a hrají zakázané české písně. Vysílání Českého rozhlasu je pro národ ohromným povzbuzením a vysílané informace mají velký strategický význam pro začínající povstání. Němci nasazují proti rozhlasu jednotky SS a hned nato přijíždějí na pomoc statečným rozhlasákům čeští policisté a další povstalci. V prudkých bojích na Vinohradech a v okolí se naplno rozhořelo Pražské povstání.

Povstalci se řítí Václavským náměstím na pomoc Českému rozhlasu

První mimopražské jednotky dosáhly hranic Prahy už ráno 6. května, kdy dobyly Zbraslav a postoupily až k Pankráci. Na mnoha místech se však mimopražským povstalcům podařilo bojem zdržet postup Němců. K hlavnímu útoku na Prahu tak došlo až 7. května.

Stavění barikád

Pražané staví 6. května barikádu před Českým rozhlasem na Vinohradech.

Nový vůdce Německa Karl Dönitz po zprávách o českém povstání opustil původní plán stáhnout skupinu armád Mitte bojem na západ. Dönitzovo vedení začalo naopak vyjednávat se Spojenci o kapitulaci Německa. Skupina armád Mitte dostala rozkaz, aby ustoupila tak rychle, jak je to jen možné. K tomu ovšem potřebovala pražský komunikační uzel.

Povstalci hrdinně bojovali s ukořistěnými stíhači tanků Hetzer, které ještě neměly namontovány kanóny

Nejtěžší dny povstání

8. května Němci v prudkých bojích zapálili Staroměstskou radnici. Čeští vlastenci několik německých pancéřových vozidel rozstříleli a poté nacisté z centra města ustoupili.

 
V noci ze 7. na 8. května opustila Prahu většina vlasovců z ROA. Útok Němců z Lahovic směrem na Smíchov zastavil 8. května na Zlíchově jeden z povstaleckých obrněných vlaků. Policisté a příslušníci vládního vojska z vlaku rozstříleli jeden německý tank, ale zbývající dva zasáhly lokomotivu. Německé jednotky večer postupně pronikají až na Barrandov, Zlíchov a do Hlubočep. Německá bojová skupina z Karlína se probíjí náměstím Republiky a Dlouhou a Celetnou ulicí až na Staroměstské náměstí. 

Při bojích granáty z tankových stíhačů Jagdpanzer 38 Hetzer zapálily Staroměstskou radnici, která později musela být zbourána. Boje o Prahu už ale 8. května ztratily smysl. Němcům se nepodařilo dobýt pražský komunikační uzel a frontové jednotky musely Prahu obcházet. V 16 hodin zástupci obou stran podepsali protokol o provedení kapitulace německých branných sil, na jehož základě nastalo v 19 hodin všeobecné zastavení bojových akcí. Německá vojska začala odcházet z Prahy večer 8. května. Kolony většinou tvořily bojové jednotky, ale odešlo i německé úřednictvo a většina z asi 25 tisíc německých civilních obyvatel. Při odchodu z Pankráce s sebou esesáci vzali jako rukojmí mnoho civilistů, které před sebou hnali směrem k Jesenici.

Ráno 9. května ještě jednotky SS bojovaly v Břevnově na Malovance, v 10 hodin byl hlášen boj na Letenském náměstí a zároveň ostřelování vnitřního města a Hradu dělostřelectvem. Zastavení palby nerespektovala ani bojová skupina Klein na Zlíchově, se kterou svedli povstalci boj ještě 9. května v 15 hodin.

Rudá armáda v Praze

Tank T-34/85 Československé samostatné tankové brigády v SSSR, který jede 10. května do Prahy