Život a dílo T.G.Masaryka v datech
7. 3. 1850 Tomáš Masaryk se narodil 7. března v Hodoníně na jižní Moravě
jako syn kočího a kuchařky.
1865 - 72 Studuje na gymnáziích v Brně a ve Vídni.
1872 - 76 Studuje na vídeňské univerzitě, kde získává doktorát filozofie.
Jeho disertační práce má námět "Podstata duše u Platóna."
1876 - 77 Pobývá jako soukromý učitel v Lipsku, kde se setkává s
Američankou Charlottou Garrigueovou.
1878 Jede poprvé do Ameriky; 15. března uzavírá v New Yorku sňatek s
Charlottou Garrigueovou a její příjmení připojuje ke svému.
1879 Habilituje se spisem "Sebevražda jako hromadný společenský jev
moderní civilizace" a přednáší pak sedm semestrů na vídeňské univerzitě jako
soukromý docent.
1881 Publikuje v němčině revidovanou habilitační práci o sebevraždě;
českou verzi pod názvem Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty
vydává v roce 1904.
1882 Je jmenován mimořádným profesorem filozofie na nové české univerzitě
v Praze; řádná profesura je mu udělena až v lednu 1897.
1883 Zakládá měsíčník Athenaeum, časopis věnovaný kritickému zkoumání
české kultury a vědy.
1885 Publikuje své hlavní filozofické dílo Základové konkrétné logiky:
Třídění a soustava věd; v roce 1887 vychází rozšířená německá verze.
1886 - 88 Skupina vzdělanců, sdružených kolem časopisu Athenaeum,
odhaluje jako novodobé padělky údajně staré rukopisy (královédvorský a
zelenohorský), které měly dokládat ranou vyspělost středověké české kultury;
Masaryk hraje v tomto odhalení důležitou roli.
1887 Jede do Ruska, kde diskutuje s Tolstým; znova navštěvuje Tolstého v
letech 1889 a 1910; odmítá učení Tolstého o neodporování zlu.
1891 Je zvolen do vídeňského parlamentu jako poslanec za mladočeskou
stranu, ke které se připojil jako člen skupiny "realistů".
1893 Vzdává se poslaneckého mandátu, nespokojen s planým radikalismem
mladočechů a zklamán vnitrostranickými hádkami.
1895 - 98 Roky intenzívní tvůrčí práce, zasvěcené hlavně českým
problémům; Masaryk formuluje své názory na smysl českých dějin a předkládá český
politický program; představuje se jako politický myslitel, jehož názory mají
pevný mravní a náboženský základ; publikuje spisy Česká otázka (1895), Naše
nynější krize (1895), Jan Hus (1896), Karel Havlíček (1896), 0tázka sociální
(1898).
1899 - 1900 Dva procesy s Leopoldem Hilsnerem, židovským mladíkem
obžalovaným z vraždy dvou křesťanských dívek, vyvolávají četné projevy
antisemitismu v české společnosti. Masaryk vede kampaň proti rasovým předsudkům,
zvláště proti pověře o židovské rituální vraždě.
1900 Spolu s některými svými stoupenci ze skupiny "realistů" zakládá
novou politickou stranu, českou stranu lidovou (realistickou), později přezvanou
na pokrokovou stranu. Nemá s ní velký úspěch. V české politice má nová strana
jen marginální význam.
1902 Cestuje podruhé do Ameriky; přednáší na Chicagské univerzitě o české
literatuře a historii a o obecných slovanských otázkách.
1907 Vstupuje znova do vídeňského parlamentu jako poslanec realistické
strany, zvolený s pomocí sociálních demokratů; je poslancem až do první světové
války, celkem po dvě volební období.Podniká třetí cestu do Ameriky; na sjezdu
náboženských liberálů v Bostonu přednáší o náboženství v Rakousku; navštěvuje
české krajany v řadě amerických měst.
1907 - 08 Vede parlamentní akci na obranu svobody vědy; hájí rakouského
profesora Ludwiga Wahrmunda, pronásledovaného za přednášku o rozporech mezi
vědou a církevní doktrinou.
1909 - 11 Po anexi Bosny-Hercegoviny ostře kritizuje zahraniční politiku
Rakousko-Uherska, zvláště jeho alianci s Německem; hájí jižní Slovany,
obžalované z velezrady v procesu v Záhřebu; svědčí proti historikovi Heinrichu
Friedjungovi, aby se zastal rakouských Jihoslovanů, na které Friedjung zaútočil
na základě falešných dokumentů.
1913 Publikuje v německém vydání první dva díly svého velkého spisu Rusko
a Evropa, třetí díl vychází poprvé až v roce 1967 v překladu do angličtiny.
1914 - 17 První světová válka. Masaryk se rozhoduje pro Spojence a jejich
boj proti Rakousko-Uhersku a Německu; jede do Itálie, Švýcarska, Francie a
Anglie; v Paříži zakládá s Edvardem Benešem a Milanem R. Štefánikem
Československou národní radu; v Rusku a ve Francii se formují československé
vojenské jednotky.
1917 - 18 Masaryk cestuje do Ruska; po bolševické revoluci konsoliduje
československou legii, která je prohlášena za část československé armády ve
Francii a má se podle dohody s bolševiky přesunout na západní bojiště.
1918 Masaryk přijíždí do Spojených států amerických; Francie a Anglie
uznávají Československou národní radu jako de facto československou vládu;
stejné uznání získává Masaryk od americké vlády; ve Francii a v Itálii bojují
čeští a slovenští vojáci proti ústředním mocnostem; v Rusku je československá
legie v konfliktu s bolševiky, kteří sabotují její cestu do Francie;
českoslovenští vojáci kontrolují celou železniční magistrálu mezi Uralem a
Vladivostokem a podle instrukce Spojenců prodlužují svou vojenskou prezenci na
Sibiři (poslední československý legionář se vrací do vlasti v roce 1920).V Praze
volí revoluční Národní shromáždění Masaryka prvním prezidentem Československé
republiky. Masaryk publikuje spis Nová Evropa, nástin poválečné evropské
rekonstrukce.
1920 Je zvolen prezidentem podle nové československé ústavy; do nejvyšší
státní funkce je pak zvolen ještě dvakrát, v letech 1927 a 1934.
1925 Pod názvem Světová revoluce vychází jeho kniha memoárů a politických
a historických úvah o přelomové době, jejímž mezníkem byla první světová válka..
1928 Karel Čapek publikuje první svazek Hovorů s T. G. Masarykem; ve
formě dialogu s Čapkem vypráví Masaryk příběh svého života a v poslední části
Hovorů přednáší své filozofické krédo.
1935 Masaryk se ze zdravotních důvodů vzdává úřadu prezidenta.
1937 Umírá v Lánech 14. září.