Patří mezi nejoblíbenější
objekty amatérského sledování oblohy. Některé objekty můžeme pozorovat jako
mlhavý obláček už pouhým okem, na slabší objekty už musíme použít triedr nebo astronomický
dalekohled. Přibližnou podobu, kterou známe z fotografií, uvidíme jen ve velkém
dalekohledu.
I.
Galaktické
objekty
Do této skupiny patří objekty, které se vyskytují v naší Galaxii,
nebo jsou k ní přidruženy:
·
Otevřené
hvězdokupy
Slabě gravitačně vázané objekty složené většinou z mladých, horkých
hvězd, které vznikly ze společné mlhoviny. Otevřené hvězdokupy se vyskytují ve
spirálních ramenech , odtud název galaktické mlhoviny. Počet jejich členů bývá
v rozsahu desítek až stovek ; mají průměr v rozsahu 5 - 50 ly ( světelných let
).
·
Kulové
hvězdokupy
Silně gravitačně vázané objekty složené většinou z velmi starých
hvězd. Vyskytují se v galaktickém halu. Obsahují většinou statisíce i
milióny hvězd. Jak název napovídá, Kulové hvězdokupy jsou tvarem podobné kouli.
Hustota výskytu hvězd stoupá směrem do centra. Jejich skutečná velikost bývá c
rozsahu 50 - 300 ly.
·
Difúzní
mlhoviny
Jsou to oblaka mezihvězdného plynu a prachu. Difúzní mlhoviny lze
rozdělit do dvou skupin :
o
Emisní
mlhoviny.
Září díky přítomnosti mladých a horkých hvězd, které svým
pronikavějším zářením ionizuje molekuly mlhoviny a nutí je vyzařovat vlastní
záření ( světelné ) . Září především v červené oblasti spektra.
o
Reflexní
mlhoviny
Září především rozptylem záření chladnějších hvězd, proto mají na
fotografiích modré zbarvení.
·
Temné mlhoviny
Tento typ mlhovin je složen z velice tmavého materiálu, proto tyto
mlhoviny pozorujeme jako tmavé oblasti vůči jasnému pozadí.
·
Planetární
mlhoviny
Planetární mlhoviny mají s planetami pramálo společného. Vznikají v
posledních fázích života rudého obra z jeho vnější atmosféry. Uprostřed
planetární mlhoviny se nachází velice hustý bílý trpaslík, který svým zářením
nutí mlhovinu vyzařovat záření.
Jejich název jim dal W. Herschel podle diskovitého vzhledu.
·
Zbytky po
supernovách
Tyto mlhoviny vzikají po explozi supernovy.Mají tvar
rozpínající se obálky. Jsou často zdrojem rentgenového a rádiového záření.
II.
Cizí galaxie
Galaxie jsou základní stavební jednotky vesmíru. Galaxie jsou
hvězdné soustavy obsahující velmi mnoho hvězd a dále i mezihvězdnou hmotu. V
menším dalekohledu uvidíme pouze nejjasnější galaxie , ale i ty vidíme pouze
jako mlhavé obláčky.
Galaxie se shromažďují do početnějších soustav, jako jsou kupy a
velekupy galaxií. Naše Galaxie - Mléčná dráha je členem tzv. Místní skupiny,
která obsahuje kolem 30 galaxií včetně Galaxií M 31 v Andromedě a M 33 v
Trojúhenlíku.
Hubblovo třídění galaxíí :
a. Spirální galaxie
Obsahují mezihvězdnou hmotu, ze které vznikají nové hvězdy.
Skládají se z centrální oblasti, spirálních ramen a z hala.
Spirální galaxie se značí písmenem S. Podle rozvinutí spirál se spirální
galaxie dělí na podtřídy a , b , c. U typu a
spirální ramena velice těsně obepínají jádro, kdežto u typu c ramena
volně obepínají jádro.
b. Galaxie spirální s příčkou
Tyto galaxie jsou podobné klasickým spirálním galaxiím, ale
spirální ramena vycházejí z jasné centrální příčky. Jejich klasifikace je
podobná jako u spirálních galaxií; značí se písmeny SB.
c. Eliptické galaxie
Tyto galaxie jsou velmi odlišné od spirálních galaxií. Neobsahují
žádnou mezihvězdnou hmotu, tudíž v nich nevznikají nové hvězdy. Obsahují velmi
staré hvězdy ( podobně jako kulové hvězdokupy )
Eliptické galaxie se značí písmenem E. Podle vzrůstající elipticity jsou tyto
galaxie označovány podtřídami 0 až 7. ( Typ E0 má tvar velice podobný kružnici.
)
d. n e p r a v i d
e l n é g a l a x i e
Jsou to galaxie bez zjevné symetrie. Podobně spirální galaxie obsahují
mezihvězdnou hmotu a tudíž se v nich mohou tvořit nové hvězdy
|
|